7. den – První univerziádní den

Včerejší den byl ve znamení sportu. Na letošní první univerziádu nám vyšlo super počasí, a tak nás ani déšť ani úmorné vedro nemělo šanci zastavit! Dopoledne i odpoledne bylo plné aktivit a po několika letech jsme znovu zapojili do programu skok do výšky, který bývá mezi dětmi hodně oblíbený. V sekcích jsme si zahráli vybíjenou, ringo nebo třeba pálkovanou. Byla paráda vidět, jak spolu děti komunikují, spolupracují a radují se z výhry vlastní i z výhry ostatních skupinek.

Štafety jsou každoročně velká událost. „Děti vs. Vedoucí“ se dnes sice neuskutečnily, na druhou stranu je to o jeden důvod víc se na druhý univerzální den těšit!

6. den – Koupaliště

Již pár dní se vypořádáváme s vysokými teplotami, a proto jsme se dnes rozhodli, že strávíme den na koupališti. Celý tábor se tedy již po snídani sbalil a vyrazil směr Hluboké Mašůvky, kde na nás čekal osvěžující bazén. Celý den jsme pak strávili vodními hrátkami, skákáním do vody a některé děti si nacvičily i vystoupení akvabel. Po návratu do tábora jsme však zjistili, že nás během toho, co jsme byli mimo základnu, přepadli Černé růže a vedoucí, kteří zůstali v táboře svázali a ukradli nám karty ke stroji času. Naštěstí díky včasnému návratu nejmladších dětí se povedlo je z tábora vyhnat a vedoucí osvobodit. Ještě večer se nám povedlo získat jednu kartu zpět, druhá je však stále v držení Černé růže.

5. den – Exhibice

Dnešní dopoledne jsme věnovali zakončení expedice. Děti si zaběhly databanku, osprchovaly se a jako překvapení na děti čekala vodní skluzavka. Tu jsme všichni vzhledem k úmornému vedru přivítali s úsměvem.

 Během odpoledního nástupu se udála nečekaná vodní balonková bitva, která vyústila v odpoledne plné vodních hrátek. Oblíbenou hrou se pro tento den stala hra poznej svého vedoucího. Děti rozpoznávaly své vedoucí na fotkách z dob, kdy na tábor jezdili ještě jako malí táborníci.

Den plný zábavy jsme zakončili diskotékou prozářenou dětskými úsměvy a svítícími náramky.

4. den – Souboj Sparty a Athén

Včera k večeru se náš tábor rozdělil na dvě části, kdy byly děti z Libertasu a Unitasu vyslány z Amfilopolis na tažení proti Sparťanům. K překvapení nás všech nás Sparťané považovali za posily vyslané ze Sparty, a tak nám nezbývalo nic jiného, než si sehnat spacáky a přečkat noc v lese. Zatímco ostatní nocovali ve svých chatkách v táboře.

Ráno z pohledu spartských válečníků:

Probudili jsme brzy ráno, ještě před běžným budíčkem, čekalo nás přeci tažení na Amfilopolis! Velice rychle jsme se zvládli přesunout před brány již zmiňovaného, prozatím spícího, města.

Ráno z pohledu athénských vojsk:

Probudil nás válečný řev a zvuky mečů. Nezbývalo než rychle vstát, navléknout si chitony, válečné čelenky a bránit město. Děti se rozhodly podpořit mírový návrh Brasida, spartského velitele, a došlo k předání Amfilopolis mírovou cestou. Sparťané získali město a athénští mohli svobodně odejít.

A jsme zase všichni pohromadě:

Rozhodli jsme se zůstat v Amfilopolis tentokrát pod taktovkou Sparty. Rychle jsme se adaptovali změně a podstoupili spartský výcvik, který byl o poznání tvrdší. Ale nic co bychom nezvládli!

Dopoledne jsme proti sobě soupeřili v řeckém umění boje, vyzkoušeli jsme si, jak je těžké pohybovat se s mečem a štítem a sekce se utkaly v takticko-silové hře Hutututu. Před obědem nás ještě čekalo představení bojových pochodů a formací, které si děti po týmech samy připravily.

Po obědě jsme si vyzkoušeli, jak zapeklité a složité je založení vlastního města. Další výcvik však přerušili Athéňané, jež se pokusili znovudobýt město. Překvapivé bylo, že jsme v řadách athénského vojska rozpoznaly Černé růže, které se pokusily změnit průběh bitvy. To se jim však nepodařilo a bitva správně skončila drtivým vítezstvím Sparty. Athénská vojska se dala na útěk a my se radovali z vítězství. Nikoli však dlouho, neboť Brasidas podlehl svým zraněním, a tak nás čekal pohřeb tohoto slavného vojevůdce.

Krátce po pohřbu zaznělo hlášení stroje času, ze kterého bylo patrné, že se Černá růže přesunula zpět do naší doby. I my jsme se proto mohli přesunout zpět do naší doby.

Večer jsme si zahráli novou hru a po setmění nás ještě čekala dobrovolná noční hra. Účastí v noční hře překvapily zejména nejmladší děti a zájem zbývajících kategorií byl také obrovský. Noční hru, plnou tmy a laserů, jsme si obzvláště užili!  

3. den – Nečekaný přesun do Řecka

Skupina řeckých vojáků

Hned po budíčku se naše vědecká rada sešla, aby probrala dokument, který u nás v táboře nechali agenti černé růže. Dozvěděli jsme se, že chystají důležitou akci v jejich základně. Následně jsme se rozhodli jít na průzkum a tuto akci sledovat. Celý tábor se tedy odebral do lesa, ale bohužel se do centra galaxie nevrátil, protože se společně s černou růží přesunul v čase do antického Řecka. Konkrétně k městu Amfilopolis, roku 422 před naším letopočtem, kde v tu dobu probíhala Peloponéská válka.

Protože jsme na přesun nebyli připraveni, museli jsme se po návratu z lesa infiltrovat do města a obstarat si chitony, aby nás místní obyvatelé nepoznali. Poté jsme dostali od athénských vojáků za úkol si vyrobit čelenky, které nás svou barvou zařadí do oddílů – peltastů.

Odpoledne nás čekal výcvik nových peltastů. Hry byly zaměřené jak na sílu a rychlost, tak na paměť a myšlení. Běhali jsme hádankový běh, hledali v lese zašifrovaná řecká moudra a sbírali dřívka s čísly, které nám voják popisoval matematickými počty.

Před večeří jsme si ještě stihli nacvičit bojové pochody pro případ, že bychom museli zahnat spartské vojáky.

Večer se dva naše týmy vydaly na průzkum, protože jsme spatřili skupinu spartských vojáků za táborem.  Stalo se ale nečekané, sparťáni tyto dva týmy naverbovali na svojí stranu. A tak se stalo, že se nám tábor rozdělil na polovinu. Jedna byla ve městě s Athénama a druhá v lesním ležení se Spartou.

Celý den zakončila večerní stezka za poznáním řeckých ctností a bohů.