Výlet 1.odd Delphinus po deseti letech

blanik Je tomu už deset let, co děti 1. oddílu Delphinus opustili úlohu dětí a stali se z nich mladí instruktoři. Že těch předcházejících devět let (u někoho i více) nebylo pro naše oddílové vedoucí jednoduché, to je snad úplně jasné 🙂 I pro nás, když bych to měl říci asi nejen sám za sebe – ta cesta instruktora a vedoucího nebyla také úplně jednoduchá. Co je však prostý fakt – byla to krásná léta a společně nám bylo vždycky dobře. Pojďme si tak trochu připomenout náš oddíl a společně zavpomínat…

Náš oddíl vznikl, tuším, někdy na začátku školního roku v září mezi lety 1993-1994 a pokud si dobře vzpomínám, náš oddíl spolu založili vedoucí Irena s Erikem, kteří se o nás starali téměř od “prvňáčků”. Už tehdy jsme drželi správnou partu a naši vedoucí nás chtěli naučit co nejvíce, co to jen šlo. Chodili jsme pravidelně na úterní schůzky, jezdili jsme na skupinové srazy a samozřejmostí byla i pravidelná účast na letním táboře – odjakživa v základně TZ. Bojanovice. Pamatuji si, že jsme se často učili na různé závody, stezky, celorepubliková setkání a další akce, konající se během roku. Jednoduše řečeno – nezaháleli jsme 🙂

Společná fotografie z LT Bojanovice 2000.

V našem oddílu se vystřídalo poměrně hodně kamarádů – tehdá spolužáků, kteří buď postupem času odešli nebo naopak se k nám v průběhu let přidali. Ano, je to takový koloběh, kdy někteří lidé přicházejí ale také i odcházejí. Dalo by se říct, že mezi to nejsilnější oddílové jádro (které opravdu vydrželo od začátku až do konce) byla Linda, Bára, Barča, Majda, Makréta, Lukáš, Martin, (o kousek později) Milan a já. Jak říkám, bylo nás mnohem více, o tom by mohl Erik určitě povyprávět.

Společný oddílový výlet v Ratměřicích.

Veoducí a instruktoři se u nás také trochu protočili – jak kdo měl čas. Erik byl náš oddílový vedoucí a vydržel s námi opravdu po celou tu dobu. Irča s námi byla od začátku také, ale v pozdější době si s novými instruktory ze svého původního oddílu otevřela nový oddíl prvňáčků. Chvilku u nás působil také Vítek. Delší dobu u nás pak byl Standa a Míša. Doufám jen, že jsem na nikoho nezapomněl. 🙂

Velkoou etapou pro nás znamenal přechod od dětí na nováčky instruktory. Do dnes si pamatuji na ono slavné “kolečko” nás, kteří jsme se vlnili v rytmu pomalé písničky na táborové diskotéce s jasnou vidinou toho, že naše léta, kdy se o nás musel někdo starat končí a že teď se přesouvá zodpovědnost i na nás.


Hned od následujícího září jsme si založili s podporou našich straších a zkušenějších vedoucích nový oddíl prvňáčků a dle svých možností jsme začali připravovat zajímavý program pro naše malé svěřence.

Vzpomínám si i na velmi silný zážitek, který jsme mohli společně prožít na LTŠ Kamenec (tehdá ještě přímo na Kamenci v Orlických horách na 10 dní s koncem srpna a věřte – večer byla už vážně pořádná zima!). Těchto deset dní nás mělo připravit na to, jak být dobrým instruktorem, jak správně připravovat oddílové výlety, jak zvládat krizové situace a jak si pomoci, když nevíte kudy kam. Byť to nebylo jednoduché a leckdo si sáhnul až na dno, mělo to svoje kouzlo a ten hrdý pocit nosit oválnou zelenou nášivku na košili prostě stál za to.

Lukáš 082

Během střední školy se naše působnost poněkud změnila v rámci toho, že každý řešil především školu, svoje známky a závěrečnou maturitu. Někdo šel studovat dále mimo Prahu, někomu se studium moc nedařilo a po škole šel rovnou pracovat… co je však důležitější, i přes ty všechny nešvary “moderního studentského života” bylo hlavní to, že jsme byly schopni se i nadále scházet.

Člověk by ani neřekl, že je tomu téměř deset let, co jsme se v tom kroužku vlnili spolu jako prckové. O to víc mě těší fakt, že i po deseti letech jsme měli možnost se opět hromadně sejít a uspořádat víkendový pochod na horu Blaník, odlovit cestou několik kešek a všechny novinky pořádně probrat.

Mrzí mě, že jsme se nesešli úplně všichni, třeba přístě to v práci vyjde a bude nás o to víc. 🙂 Přátelé nezoufejte…

Na závěr bych chtěl samozřejmě poděkovat všem účastníkům, dále Erikovi a Standovi že si udělali čas a že s námi vyrazili. Bylo to super. 🙂

Kdo by měl chuť shlédnout pár fotek z našeho oddílu, hledat můžete v našem archivu.

Díky ještě jednou, mějte se.

Lukáš

 

 

 

One thought on “Výlet 1.odd Delphinus po deseti letech

  1. Milan says:

    Skvělý článek! Jinak tuším, že celkem dlouho s námi na schůzky chodil jako instruktor Zanďa, jenom nevím kterej 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..