V pondělí započalo naše další dobrodružství. Tentokrát jsme se na příměstském táboře rozhodli objet celý svět během neuvěřitelných pěti dnů! A povedlo se!
První den naší cesty jsme se sešli v klubovně, seznámili se a pověděli si něco o Evropě. Během her nás svým příchodem překvapil maskovaný bojovník z Konce světa, který nás dopisem požádal o pomoc. Dozvěděl se totiž, že cestujeme kolem světa a potřeboval získat, co nejvíce informací o světě za pět dnů, rozhodli jsme se mu tedy pomoci. Protože Evropu dobře známe, vydali jsme do Mořského světa, kde jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí o podmořském životě. Na konci dne jsme založili cestovatelský deník a vše, co jsme si zapamatovali, jsme i s informacemi o samotné Evropě poctivě zapsali.
V úterý nás čekala cesta do Asie, nejvíce času jsme strávili v Japonsku, kde se nás ujala gejša. S její pomocí jsme vyzdobili svá trička květinovými vzory, japonským Kandži a mohli jsme také využít několika šablon s japonskými symboly či siluetami samurajů. Vyzkoušeli jsme si origami i jíst hůlkami. Odpoledne jsme si zasportovali, zahráli jsme si tradiční japonské hry, nechybělo ani několik dobře známých her jako Ocásky, Mrazík atd.
Na další den jsme si s sebou přinesli plavky, čekala nás totiž výprava do Austrálie a Oceánie. V klubovně jsme nezapomněli na pořádnou rozcvičku. Australan John nás už v klubovně naučil surfovat a za zvuku vln jsme si na suchu zaplavali. Děti obzvláště okouzlil nový plavecký styl Chobotnice. Následně jsme si už užívali vodních radovánek, skákali jsme, plavali i se vyhřívali ve vířivce. Když už byl čas jít domů, rozloučili jsme se s aquaparkem a dopsali jsme další informace do našeho deníku.
Čtvrtek přinesl další dobrodružství. Hned po příchodu do klubovny nás přivítala indiánka, pomalovala nás, a tak jsme se jako jednotný kmen vydali vstříc dlouhé cestě. Neodradil nás ani vysokohorský výšlap a už jsme byli u Velké Ameriky, cestu jsme si zpříjemnili stopováním a lovením bizonů, a když jsme byli úspěšní, zatancovali jsme si vítězný tanec. Ke konci jsme si pochutnali na zmrzlině a už byl čas vyrazit na vlak.
Poslední den jsme prožili plni očekávání z příchodu bojovníka a slibované odměny, nejdříve nás ale čekal poslední kontinent a s ním i náš poslední výlet a ten jsme si náramně užili! Aby taky ne, když jsme jeli do Mirákula. Prošli jsme všechny prolézačky, našli cestu ven z labyrintu a podzemí, dokonce nechybělo ani slibované safari. Ještě, že jsme s sebou měli afrického průvodce. Pak už ale byl čas jít na vlak. V klubovně jsme dokončili deník, vybarvili mapu, na které jsme celý týden pracovali, a netrpělivě vyčkávali bojovníka, ten nás nezklamal a opravdu přišel. Dopisem nám poděkoval za pomoc a předal nám bohatou odměnu.
Nezapomeňte si prohlédnou fotky, už jsou kompletní.