Jako další převzal štafetu 12. oddíl Altair, který se do tvorby vrhl opravdu po hlavě. Vzali si to totiž s sebou na oddílový výlet. Toto je jejich příběh:
Chrchelák a planeta „soptící Saturn“
Chrchelák doplul po mléčné dráze k dosti zvláštní planetě. Jedna půlka byla z ledu a ta druhá z lávy. Rozhodl se jí prozkoumat a doufal, že by tam mohl potkat i nového kamaráda. Nejdříve se vydal na ledovou půlku. Po chvíli tam potkal zvláštního kluka. Byl celý z ledu. Chrchelák se dlouho nerozmýšlel a hned ho pozdravil. Netrvalo dlouho a dali se do řeči. Zjistil, že kluk se jmenuje Ledovák. Těm, co bydlí na ledové půlce planety, se říká Mrazoši. Celý den si hrají lední hokej, lyžují a klouzají se na ledových skluzavkách a nejraději si hrají na mrazíka. Nejraději si k obědu dávají rampouchy, které zapíjejí ledovou tříští.
Chrchelák se ho zeptal také na to, jak se planeta jmenuje a co se děje na její druhé půlce. Ledovák se strachem v očích mu prozradil, že je na planetě „soptící Saturn“. Na části, která se jmenuje Saturn je velká zima a na té Soptící je velké horko, samá sopka a láva. Na této půlce planety žijí Lávoši, se kterými bojují. Mrazoši se vždy báli, že je lávoši svým horkem rozpustí. Dnes planetu dělí velké
hranice, z jedné části postavena z ledu a z té druhé lávovými kameny. Chrchelák poprosil ledováka, aby ho odvedl k těm hranicím, že ho zajímá jak lávoši vypadají. A tak šli….
Chrchelák se vydal přes hranici hned k první sopce, kterou uviděl. U ní potkal lávoše, který se jmenoval Ohnivák. I ten mu vyprávěl, jak se u nich dobře mají. Dozvěděl se, že sopky jsou jejich domovy a že si rádi hrají s ohněm, jak se dá lávou krásně malovat a že nejraději si plavou v lávě. Jejich specialitou na jídelníčku jsou kameny polité horkou lávou. Mají se tu dobře, ale měli by se ještě lépe, kdyby se nemuseli bát Mrazošů, kteří by je mohli uhasit.
Chrchelák zjistil, že Ledovák i Ohnivák jsou hodní a že se zbytečně bojí sebe navzájem. Rozhodl se, že je seznámí, aby věděli, že by z nich mohli být místo nepřátel přátelé. Zavolal si oba na hranice, aby se poznali. Chvíli si všichni povídali a zjistili, že když se k sobě nebudou tolik přibližovat tak si neublíží. Stali se z nich opravdu přátelé. Nejen z nich ale ze všech mrazošů a lávošů. Chrchelák měl velkou radost, že už spolu nebudou bojovat. Rozloučil se svými novými přáteli a vyrazil na loďce po mléčné dráze k druhé planetě.